Šalvěj divotvorná
Šalvěj divotvorná pochází z Mexika, kde je označována jako La Hembra (žena). U nás je známa pod jmény šalvěj aztécká či šalvěj mexická. I v dnešní době ji pěstuje v Oaxace (Mexiko) starý kmen Mazatéků, a to na malých políčkách v lesích, daleko od civilizace. Šalvěj divotvorná je víceletá rostlina, která dorůstá výšky 1 m, s málo větvenou vzpřímenou lodyhou. Ze stonku vyrůstají vejčité, 15 cm dlouhé listy s pilovitou čepelí. Rostlina kvete v prosinci. Její namodralé květy o velikosti 15 mm jsou seskupeny do chudých lichopřeslenů, jejichž délka je 40 cm.
Šalvěj divotvorná má psychoaktivní a halucinogenní účinky. Pro tyto účely jsou využívány listy šalvěje divotvorné, které obsahují hlavní účinnou látku diterpen salvinorin A a neúčinnou látku salvinorin B. Účinky a délka jejich trvání se mohou výrazně lišit v závislosti na dávce a způsobu užití. Šalvěj divotvorná bývá někdy označována jako legální marihuana. Mezi popisované účinky patří narušení pohybové koordinace, zrakové halucinace, zažívání jiné reality, pocity empatie a vyrovnanosti, nebo naopak zmatení či strachu.
Šalvěj lékařská
Šalvěj lékařská je aromatická bylina polokeřovitého vzhledu. Má přímou lodyhu, jež není větvená, ale olistěná. Šalvěj obecně je tedy spíše dřevina se stonky, které se větví už od země. Dřevnaté jsou však pouze stonky, horní část rostliny je bylinná. Spodní, dřevnatá část přezimuje, proto se šalvěj řadí mezi rostliny vytrvalé. Bývá vysoká až 70 cm, menší rostliny ale mohou dorůstat do výšky pouhých 20 cm. Šalvěj lékařská má vstřícné řapíkaté listy, které mají podlouhlý, někdy až eliptický tvar. Jsou zoubkaté, dlouhé 2−8 cm a široké od 1 do 4 cm. Stojí na lodyze proti sobě a mívají stříbřitý povlak. Na spodní straně listů občas bývají postranní ouška. Listy jsou zespodu šedé a plstnaté, na lícové straně jsou většinou lysé. Šalvěje mají tlusté a silné listy s velmi hustou síťovou nervaturou, které někdy přezimují. Šalvěje kvetou v červnu a červenci a jejich plodem je tvrdka. V našich podmínkách se pěstují na zahrádkách, některé druhy rostou i planě. Šalvěje milují teplo a sucho, nejlépe se jim tudíž daří na slunných stráních a skalách. Sbírají se jejich listy a nať.
Šalvěj lékařská je u nás známa pod lidovou přezdívkou „babské ucho“ nebo třeba „smrtky“. Jak již bylo naznačeno, šalvěj má silné léčivé účinky (ve vysokých dávkách může působit dokonce toxicky), konkrétně dezinfekční, antibakteriální a antivirózní. Šalvějový čaj je proto skutečně výtečným pomocníkem, přepadne-li nás rýma, kašel, angína, klasická chřipka nebo jiné onemocnění dýchacích cest. Pití čajů ze šalvěje také výrazně napomáhá prevenci před těmito i jinými ,,vetřelci“. Kloktání šalvějového nálevu pomáhá při krvácení dásní, můžeme jej použít rovněž jako výborné kloktadlo při bolestech v krku. V menších dávkách zmírňuje pocení (zejména noční), působí protizánětlivě, baktericidně (tj. ničí bakterie) a svíravě (tj. pomáhá uzavírat zranění) a podporuje vylučování moči. Šalvěj má blahodárné účinky i na naše trávení (je známá mj. jako urychlovač otrav jídlem) a na léčení střevních a žaludečních katarů.
Šalvěj luční
Šalvěj luční se dříve se hodně používala v tradičním českém léčitelství, a sice kořenářství, proti dně a nakažlivým nemocem. Prostí lidé ji používali proti oteklým mandlím, bolestem v krku apod. Dnes roste planě na loukách a více se využívá naše šalvěj lékařská.
Jak na pěstování šalvěje
Šalvěj není náročná bylina, dobře se jí daří i v suchých a na živiny chudých půdách. Potřebuje suché, chráněné a velmi slunné stanoviště. Nejlépe se jí daří v lehkých, kyprých, dobře propustných, hlinitopísčitých půdách. Co se týče pěstování šalvěje, konce výhonků často zaštipujeme, abychom podpořili keřovitý růst rostliny. Při odkvětu je dobré květy ostříhat, aby se rostlina nevysilovala tvorbou semen. Jestliže listy šalvěje žloutnou, značí to, že rostlina nemá dostatek místa pro kořeny. Šalvěj špatně snáší mrazy, proto je vhodné ji na zimu přikrýt chvojím. Pěstujeme-li ji v květináči, dbáme na to, aby měla dostatek světla. Trs má životnost zhruba 5 let, pak se doporučuje výhonky vyměnit. Od května do července sklízíme lístky a nať. Čerstvé listy šalvěje můžeme sklízet kdykoliv, nejlepší ale je sbírat lístky šalvěje během slunečných a suchých dní v poledne, těsně před rozkvětem. Právě v tuto dobu totiž obsahují nejvíce éterických olejů. Celou nať sklízíme dvakrát do roka, kdy ji uřízneme 10 cm nad zemí. Listy sušíme (ideálně při teplotě do 30 až 35 °C). Sušené šalvějové lístky jsou šedozelené, plstnaté a budí dojem, že se ,,lepí“ k sobě. Jejich chuť je příjemně aromatická, výrazná a nahořklá a stahující. Šalvěj lze i zamrazit (např. v mikrotenovém sáčku) či konzervovat v oleji nebo octu.
Šalvěj v kuchyni
V kuchyni není šalvěj neznámý pojem. Přispívá totiž k trávení ostrých pokrmů, sladkých moučníků a tuků. Jako koření se používá do nádivek, v malých dávkách do mastných jídel z vepřového i husího masa, do klobás, do zeleninových sýrů a pomazánek, přidává se k divočině, krůtímu masu a k rybám a nechybí ani v některých kořeněných omáčkách.
Recepty se šalvějí
Šalvějové řízečky
Ingredience: Listy šalvěje, vejce, špetka soli, hladká mouka, strouhanka (v množství podle potřeby).
Postup: Listy krátce propláchneme studenou vodou (nesmíme dlouho máčet), necháme okapat, rozložíme na utěrku a necháme oschnout. Pak je obalujeme jako řízek, tedy nejprve v hladké mouce, poté v rozkvedlaném vajíčku a nakonec ve strouhance. Smažíme na oleji z obou stran dozlatova. Podáváme jako chuťovku, například k vínu.
Kuře na šalvěji
Ingredience: 4−6 kuřecích špalíčků nebo stehen, 2 lžíce olivového oleje, 1 cibule, 2 mrkve, kousek celeru, 3 stroužky česneku, několik lístků šalvěje, oregana a bazalky, 2 lžíce rajčatového protlaku, asi 60 g másla, sůl a pepř.
Postup: Bylinky nasekáme najemno. Kousky masa potřeme olivovým olejem a obalíme v bylinkách. Necháme několik hodin uležet, nejlépe do druhého dne. Cibuli oloupeme a nadrobno nakrájíme, očištěnou mrkev a celer rozkrájíme na nudličky, oloupaný česnek na slabé plátky. Zeleninu osmahneme na másle. Na osmaženou zeleninu nalijeme rajčatový protlak a rozložíme maso naložené v bylinkách. Osolíme, opepříme, podlijeme trochou vody a pečeme v troubě dozlatova a doměkka. Během pečení obracíme a podle potřeby podléváme horkou vodou. Kuře na šalvěji podáváme s bramborovými knedlíky.
Kuřecí polévka se šalvějí
Ingredience: 2 lžíce olivového oleje, 1 cibule, 1 mrkev, 1 řapíkatý celer, 100 g zelených fazolek, 2 kusy brambor, 2 lžíce hladké mouky, troška mletého pepře, 1 lžička šalvěje, 1 l drůbežího vývaru nebo kostka, 1 hrst vlašských ořechů, 2 kusy kuřecích prsou, petrželová nať.
Postup: V hrnci rozpálíme olej a prudce na něm osmahneme na malinké kousky pokrájené kuřecí řízky. Když mají zlatavou barvu, přidáme pokrájenou cibuli a celer a asi 2 minuty dusíme. Přisypeme mouku a šalvěj a osmahneme. Zalijeme vývarem a za občasného míchání přivedeme k varu. Přidáme pokrájenou mrkev, brambory a fazolky a vaříme asi 25 minut na mírném ohni. Dochutíme solí a pepřem, vsypeme vlašské ořechy a vaříme dalších 5 minut. Ozdobíme čerstvou petrželovou natí.
Rizoto se šalvějí
Ingredience: 2 hrnky rýže, 0,5 dl bílého suchého vína, 4 hrnky vody nebo zeleninového vývaru, 50 g másla, 200 g lišek, 1 středně velká cibule, 2 menší mrkve, asi 50 g másla pod cibuli, čerstvá šalvěj, sůl a čerstvě namletý pepř, strouhaný parmezán k podávání.
Postup: V hluboké pánvi rozpustíme máslo a nasypeme do něj rýži. Tu v něm necháme zpěnit, a když je máslem celá obalená, podlijeme ji bílým vínem. Tekutinu necháme odpařit a rýži podlijeme horkou osolenou vodou (nebo vývarem). Za občasného míchání rýži necháme dusit doměkka (dusíme cca 15 minut podle typu rýže). Mezitím si připravíme houbovou směs. Cibuli nakrájíme najemno a zpěníme ji na kousku másla. Když začíná lehce zlátnout, přidáme pokrájené lišky, kolečka očištěné mrkve a pod poklicí je necháme dusit skoro doměkka; podle potřeby můžeme přidat kapku vody. K takřka hotovým houbám přidáme nasekanou čerstvou šalvěj a směs dochutíme špetkou soli a čerstvě mletým pepřem. Nakonec houbovou směs vmícháme k rýži připravené na skus. Rizoto podáváme posypané nastrouhaným parmezánem.
Kapr na šalvěji
Ingredience: 1 kg kapra, 4 stroužky česneku, 1 lžička mletého zázvoru, 1/2 lžičky drcené šalvěje, sůl, hladká mouka, olej.
Postup: Kapra nakrájíme na tenké porce (asi 1−1,5 cm široké), osolíme, potřeme prolisovaným česnekem, posypeme zázvorem a šalvějí a obalíme v mouce. Opékáme na oleji z obou stran dozlatova. Jako přílohu podáváme brambory.
Paštika se šalvějí
Ingredience: 500 g kuřecích jater, 2 stroužky česneku, 80 ml smetany, 230 g másla, 2 kusy šalotky, sůl, 1 snítka šalvěje, čerstvý tymián, čerstvě namletý černý pepř, nakládaný zelený pepř.
Postup: Kuřecí játra očistíme, odstraníme veškeré blanky a nakrájíme na malé kousky. Šalotku a česnek nasekáme nadrobno. V pánvi rozpustíme lžíci másla a přidáme nakrájenou šalotku a česnek. Jakmile cibulka zesklovatí, přidáme do pánve nakrájená játra a pokračujeme v restování asi 8 minut, dokud játra nezměknou. Směs necháme vychladnout a poté ji spolu s máslem a smetanou rozmixujeme dohladka pomocí kuchyňského robota. Máslo nedáváme do směsi všechno, asi 60 g ponecháme stranou na závěrečné polití paštiky. Do směsi přidáme nasekané lístky šalvěje a tymiánu a dochutíme solí a čerstvě namletým pepřem. Nyní můžeme paštiku protřít sítem. Získáme tak naprosto hladkou směs, ale není to nutné. Pokud máte rádi sušené brusinky nebo ořechy, neváhejte a přidejte je do paštiky. V malém kastrůlku rozpustíme zbylé máslo a necháme ho vychladnout. Paštiku se šalvějí rozdělíme do malých mističek nebo ji necháme v jedné velké misce. Povrch paštiky poté přelijeme rozpuštěným máslem a finálně ozdobíme nakládaným zeleným pepřem. Paštiku uložíme do chladu, aby máslo na povrchu ztuhlo. Podáváme s bagetou.
Šalvějový čaj
Šalvějový čaj připravíme tak, že jednu čajovou lžičku listů zalijeme 250 ml vroucí vody a necháme 10 minut louhovat, poté přecedíme a pijeme 2–3x denně jeden hrníček. Čaj takto užíváme maximálně týden.
Výroba šalvějového oleje
Příprava šalvějového oleje za studena: Šalvěj macerujeme v oleji přibližně měsíc. Poměr šalvěje a oleje je takový, že do 2 dl oleje přidáme hrst šalvěje. Nejdůležitější je po omytí rostliny ji nechat oschnout. Voda a olej se totiž nesnáší. Olej s naloženou šalvějí necháme louhovat na teplejším místě nejméně 14 dní, ale pokud možno déle. Jestliže se nám zdá olej slabý, vyměníme šalvěj a postup zopakujeme. Poté přecedíme přes plátýnko do láhve a ozdobíme snítkou čerstvé osušené šalvěje.
Příprava šalvějového oleje teplou metodou: Olej nalijeme do rendlíku a pomalu zahřejeme. Pozor − olej se nesmí vařit! Do horkého oleje vhodíme nadrobno nakrájené lístky šalvěje a ihned odstavíme z ohně. Vhozené lístky jen ,,zašumí“ a voňavé silice se rychle uvolní do oleje. Necháme vychladnout a poté přefiltrujeme do láhví. Tento postup je výhodnější v tom, že olej po vychladnutí můžeme ihned používat. Má však i nevýhodu – olej se musí rychleji spotřebovat.
Základem pro výrobu ochucených olejů jsou za studena lisované oleje. Nejvhodnější je samozřejmě olivový, ale můžeme použít i slunečnicový, sezamový, mandlový, bodlákový, sójový či kukuřičný.
Bylinkové oleje skladujeme v chladu a temnu, nikdy je ale nedáváme do ledničky.
Autor: © svevi
Foto: © Franco Folini