Tento článek je napsán, aby odpověděl na otázku Co obsahuje probiotika?, možná se chcete dozvědět i širší souvislosti. Zde je výběr toho nejlepšího k tématu probiotika, včetně zkušeností ostatních čtenářů.
Nebo si můžete přečíst článek Probiotika, který úzce souvisí s tímto článkem.
V čem jsou obsažena probiotika?
Probiotika jsou v běžné stravě obsahují například jogurty a zakysané mléčné výrobky, ale také kysané zelí nebo třeba kvašené okurky. V potravinách bývají tyto probiotické bakterie spíš v nižších koncentracích. Nejvyšší koncentrace jsou v léčivých doplňcích stravy a v této formě je také doplnění probiotik nejúčinější.
Také se můžete podívat na článek Synbiotika pro zdravá střeva a dozvědět se další související informace.
Co probiotika ničí?
Růst a fungování probiotických bakterií narušuje přílišná konzumace tučných mas, uzenin, vnitřností, majonéz nebo nesprávně uložených potravin, při jejichž trávení se začnou neúměrně množit hnilobné bakterie. Ale i nadměrná konzumace sladkostí nebo bílkovin, nedostatek vlákniny a vůbec komplexních sacharidů.
Popřípadě nabízíme ještě článek Probiotika na střeva, který vám může pomoci lépe porozumět této problematice.
Probiotika a antibiotika
Z praxe víme, že antibiotika mají za úkol zabíjet bakterie, které škodí našemu tělu. Ale léčba antibiotiky si mnohdy nevybírá a ničí všechny bakterie v zažívacícm traktu, tedy i tělu prospěšnou probiotickou mikroflóru. Jenže bez antibiotické léčby se u některých infekčních onemocnění neobejdeme. Abychom zmírnili tyto neblahé účinky antibiotické léčby, tak je vhodné do léčebného programu antibiotiky zařadit i probiotika. Je třeba ale dbát na přesné načasování, aby se antibiotika a probiotika vzájemně nerušily. Probiotika je nejlepší brát ve třetí třetině antibiotikového cyklu. Konkrétně to znamená, že například u ATB s dvanáctihodinovým cyklem se probiotika berou osm hodin po podání. V šest ráno vezeme dávku ATB, pak ve 14 hodin probiotika, v 18 hodin ATB a ve dvě hodiny ráno zase probiotika. Toto časové schéma užívání probiotik obvykle zmírní dopady antibiotik na složení střevní mikrofóry, zejména pak riziko průjmů, ke kterým bývají náchylnější malé děti.
Probiotika a jejich účinky a působení
Výhodou probiotik je hlavně to, že působí šetrně a často i preventivně. Neničí všechny bakterie v zažívacím ústrojí, tak jako antibiotika. Probiotika pouze vytlačují ty špatné bakterie a přispívají k vytvoření přirozené rovnováhy ve střevní mikroflóře, která je důležitá pro její optimální fungování a růst. Kvalitní probiotika nepomáhají obnovit střevní mikroflóru jen po antibiotikách, ale také po užívání některých dalších léků, případně po onkologické léčbě - ozařování a chemoterapii. Probiotika se osvědčila i u řady dalších chorob nebo zdravotních potíží.
- Probiotika snižují riziko infekcí močových cest a pohlavního ústrojí.
- Probiotika jsou užitečnou prevencí proti průjmům, včetně cestovních, pomáhají rovněž při zácpě.
- Probiotika zmírňují problémy, které doprovázejí dráždivý trakčník nebo nespecifické střevní záněty včetně Crohnovy choroby, případně zánětu tlustého střeva.
Podle výsledků vědeckých studií probiotika zvyšují odolnost dětí vůči infekcím dýchacích cest. Probiotika rovněž snižují riziko vypuknutí alergií včetně atopického ekzému nebo zlepšují průběh těchto onemocnění.
Nebo se ponořte hlouběji do tématu a přečtěte si článek Probiotika – kdy mají smysl a jak je vybírat, který přináší další nové pohledy v souvislostech.
Probiotika a prebiotika, jaký je v tom rozdíl?
Jednoduše řečeno, probiotikem se rozumí zdraví prospěšná bakterie. Mezi nejznámější probiotické bakterie patří především ty z rodu Lactobacillus, Bifidobacterium a Streptococcus. Naopak prebiotika představují nestravitelnou složku naší stravy, která slouží jako potrava pro probiotika. Prebiotika představují doslova živný substrát pro přátelské bakterie – tedy probiotika a vytváří pro ně vhodné podmínky pro jejich správný růst a aktivitu. Prebiotikem se rozumí zejména vláknina, a to především na bázi oligosacharidů. Prebiotika se nachází hlavně v obilovinách, ale i v ovoci a zelenině. Ze zeleniny najdeme nejvíce prebiotické vlákniny v česneku, cibuli nebo pórku.
Autor: ©Mgr. Marie Svobodová