Diastolický tlak / systolický tlak
Krevní tlak vyjadřuje sílu, kterou krev působí na stěny tepen při své cirkulaci v těle. Měří se nejčastěji na paži, vsedě a po alespoň pětiminutovém klidu.
Systolický krevní tlak (horní hodnota) je tlak při smrštění srdce – tedy ve chvíli, kdy srdce vypuzuje krev do oběhu. Diastolický krevní tlak (dolní hodnota) vzniká při uvolnění srdce, kdy se srdeční sval plní krví.
S přibývajícím věkem dochází ke ztrátě elasticity cév, a proto má krevní tlak tendenci stoupat, zejména jeho systolická složka.
Co znamená nízký diastolický tlak
Diastolický tlak je zásadní pro správné prokrvení orgánů v době, kdy srdce odpočívá. Normální hodnota se pohybuje kolem 80 mm Hg.
Za nízký diastolický tlak se považují hodnoty pod 70 mm Hg. U mladých lidí může jít o fyziologický stav, u starších osob však kombinace nízkého diastolického a vysokého systolického tlaku zvyšuje riziko srdečního selhání.
Naopak vysoký diastolický krevní tlak je významným rizikovým faktorem pro infarkt, mrtvici a poškození ledvin, zejména u mladších jedinců.
Hodnoty krevního tlaku do 110/70 mm Hg
Tyto hodnoty bývají označovány jako nižší normál. Často se vyskytují u štíhlých osob, sportovců nebo mladých žen.
- chladné končetiny
- únava a apatie
- nižší tolerance zátěže
Obvykle nejde o nebezpečný stav a nevyžaduje léčbu, pokud není spojen s obtížemi.
Hodnoty krevního tlaku do 90/60 mm Hg
Hodnoty kolem 90/60 mm Hg představují hranici hypotenze. Mohou být spojeny s hormonálními poruchami, vyčerpáním, dehydratací nebo poruchami nervového systému.
U dětí a mladistvých mohou být tyto hodnoty stále fyziologické, u dospělých už však často způsobují závratě, mdloby a sníženou výkonnost.
Hodnoty krevního tlaku do 60/30 mm Hg
Takto extrémně nízké hodnoty znamenají život ohrožující stav. Dochází k nedokrvení mozku a životně důležitých orgánů.
Jedná se o akutní stav vyžadující okamžitou lékařskou pomoc a přivolání záchranné služby.
Krevní tlak u dětí
Krevní tlak u dětí roste s věkem a tělesným vývojem. Při narození se pohybuje kolem 70/50 mm Hg.
- kojenci: přibližně 80/45 mm Hg
- menší děti: kolem 100/60 mm Hg
- větší děti: ideálně 110/70 mm Hg
Vysoký krevní tlak u dětí je vzácný a často souvisí s obezitou nebo onemocněním ledvin či srdce.
Dorost
U dospívajících se krevní tlak blíží hodnotám dospělých. Průměrně se pohybuje kolem 120/70 mm Hg.
Opakované hodnoty nad 140/90 mm Hg již znamenají hypertenzi a výrazně zvyšují riziko srdečních onemocnění v dospělosti.
Věková skupina 25 až 40 let
V tomto období začíná krevní tlak pozvolna stoupat, zejména u mužů.
- ideální tlak: 130/80 mm Hg
- hypertenze: opakovaně nad 140/90 mm Hg
Věková skupina 41 až 60 let
Ve středním věku se stále častěji setkáváme s pojmem vysoký normální tlak (130–139/85–89 mm Hg).
Hodnoty nad 160/90 mm Hg již vyžadují léčbu, protože zvyšují riziko aterosklerózy, infarktu a cévní mozkové příhody.
Krevní tlak při infarktu
Při infarktu myokardu může docházet ke kolísání krevního tlaku. V těžkých případech se objevuje prudký pokles tlaku, šokový stav, dušnost a poruchy vědomí.
Typické příznaky zahrnují bolest na hrudi, pocení, nevolnost, úzkost a bušení srdce.
Ideální krevní tlak
Za ideální krevní tlak se považují hodnoty do 120/80 mm Hg. Hodnoty 120–139/80–89 mm Hg již představují prehypertenzi.
Hypertenze 1. stupně je v rozmezí 140–159/90–99 mm Hg, 2. stupeň nad 160/100 mm Hg. Extrémně vysoké hodnoty nad 250/130 mm Hg jsou označovány jako maligní hypertenze.
FAQ – Často kladené otázky
Jaký je normální krevní tlak podle věku?
Normální krevní tlak se liší podle věku, u dospělých je ideální kolem 120/80 mm Hg, u dětí a seniorů se hodnoty liší.
Je nízký krevní tlak nebezpečný?
Většinou ne, pokud nezpůsobuje mdloby nebo výrazné obtíže. Nebezpečné jsou pouze extrémně nízké hodnoty.
Co je důležitější – systolický nebo diastolický tlak?
U mladších osob je významnější diastolický tlak, u starších má větší prognostický význam systolický tlak.
Kdy vyhledat lékaře?
Při opakovaných hodnotách nad 140/90 mm Hg nebo při výrazných obtížích spojených s nízkým tlakem.
Jak často měřit krevní tlak?
U zdravých osob preventivně několikrát ročně, u rizikových jedinců a hypertoniků pravidelně.
