Informace od zdravotní sestry

MENU

  

KREVNÍ TLAK

  

LÉKY

  

RTY

  

BRADAVICE

  

Rakovina prostaty

 


Aktualizováno:

Zdraví a nemoci

Rakovina prostaty patří mezi nejčastější zhoubné nádory u mužů. Nejčastějším histologickým typem je adenokarcinom (karcinom pocházející ze žlázových buněk, které produkují a uvolňují hlen). Často se rakovina prostaty v raném stadiu neprojevuje žádnými symptomy. Pokročilý karcinom prostaty však může způsobovat problémy s močením, jako je častější močení, slabý proud moči a podobně. Nicméně tyto symptomy mohou být způsobeny i benigním onemocněním prostaty.

Rakovina prostaty podle Wikipedie

Wikipedie uvádí, že karcinom prostaty (nebo také rakovina prostaty) je v Evropě druhý nejčastější zhoubný nádor u mužů a třetí nejčastější příčina úmrtí mužů na maligní nádor. Postihuje muže staršího věku (nejčastěji kolem 70 let) a často probíhá bezpříznakově nebo jsou jeho příznaky zpočátku mírné a pacient jim nevěnuje pozornost (potíže při močení a podobně). Je-li objeven včas, má dobrou prognózu, v pokročilých stadiích metastazuje zvláště do kostí. V roce 2000 byl výskyt karcinomu prostaty v České republice 54,4 na 100 000 mužů.

Příčina rakoviny je nejistá, někdy může jít o virovou nákazu, kterou způsobuje lidský papilomavirus (HPV způsobující také rakovinu u dělohy žen a detekovaný i u rakoviny konečníku a penisu) spolu s EBV nebo o herpes simplex virus (HSV). Podstatnými faktory jsou také věk, obezita a dědičnost. Jako indikátor onemocnění slouží hodnota takzvaného prostatického specifického antigenu, který byl objeven americkým patologem Richardem J. Ablinem v roce 1970. Velice dobré výsledky přináší dle vědců léčba látkou zvanou abirateron, jež je známa pod komerčním názvem Zytiga.[1]

výběr z naší tvorby
pokračování článku

Jaká je délka života u rakoviny prostaty

Rakovina prostaty, respektive její léčba, může vyvolat různě závažnou únavu – od lehké únavy až po stavy tělesného vyčerpání, které mohou znemožňovat běžné denní činnosti. Pacienti se cítí unavení, objevuje se letargie, spavost a vyčerpání, které neustupuje ani po odpočinku. Ovlivněna bývá psychika pacienta, jeho motivace, schopnost se koncentrovat, potlačeno je libido (sexuální touha). Je-li únava způsobena terapií rakoviny prostaty, tak většinou po jejím ukončení ustoupí, může to ale trvat i déle. Častou příčinou této únavy může být jak hormonální terapie, tak i pokročilé stadium onemocnění či metastázy (rozšíření nádoru mimo prostatu).

Rakovina prostaty i její léčba mohou způsobovat obtíže s močením (časté nucení na močení či slabý proud moči a z toho plynoucí delší trvání močení) nebo udržením moči (močová inkontinence). Tyto obtíže mohou po léčbě ustoupit nebo v různé míře přetrvávat dlouhodobě.

Radioterapie může způsobovat zažívací obtíže, protože záření může vyvolávat zánět ve stěně střeva, který vede k průjmům a bolestem břicha či konečníku. Vzácně může vyvolat i krvácení z konečníku. Zažívací obtíže po radioterapii většinou rychle ustoupí, může to ale trvat i déle, nebo se mohou zažívací obtíže objevit až měsíce či roky po ukončení ozařování.

Nádor prostaty, který nepřekročil její okraje, většinou není bolestivý. Bolesti se ale mohou vyskytnout po terapii. Po radikální prostatektomii můžete mít bolesti v průběhu hojení po operaci, úlevu mohou přinést léky proti bolesti. Nádor, který se rozšířil mimo prostatu, však může způsobovat bolesti, a to zejména při rozšíření nádoru do kostí, což je poslední stadium neboli 4. stadium, po němž následuje smrt. V tomto období se mohou vytvářet vzdálená ložiska (metastázy) v jiných orgánech, například kostech, jak již bylo uvedeno výše. Jedná-li se o páteř, mohou tato ložiska utiskovat míchu a způsobovat neurologické obtíže. Nedochází k tomu často, ale pokud ano, je důležité časné řešení.

Onemocnění ovlivňuje praktický život. Může změnit pracovní schopnost a finanční situaci. Léčba nádorového onemocnění může zabrat delší dobu a v jejím průběhu obvykle budete v pracovní neschopnosti. Časté návštěvy lékaře mohou také znamenat absenci v práci. A po radikální prostatektomii budete nejspíš potřebovat několik týdnů, než se budete moci vrátit k větší fyzické aktivitě.

Vedlejší účinky léčby, jako je například únik moči, mohou práci dále znesnadňovat. Radioterapie bývá méně fyzicky zatěžující, ale někdy si vyžádá častý odpočinek či pracovní neschopnost.

Návrat do práce po ukončení terapie závisí na jejím výsledku, délce nutné rekonvalescence a následcích léčby. Někdy je vhodné zaměstnání změnit či zkrátit úvazek.

Šance na vyléčení

Stejně jako po operaci i po běžném fotonovém ozařování se u pacientů vyskytuje riziko, že se u nich objeví problémy s dosažením a udržením erekce. U běžného ozařování se jedná až o 40 % pacientů. Trvalá impotence – potíže s udržením erekce jako následek běžného ozařování – je pro pacienty výrazně psychicky vyčerpávající situace. Z pohledu mužů jde o jednu z nejobávanějších věcí, která může v jejich životě nastat v oblasti sexuálního a partnerského života. Běžné fotonové ozařování způsobuje u pacientů bolest v ozařované oblasti až v 30 % případů. Kromě bolesti se vyskytují další komplikace, jako je výrazné pálení při močení, zeslabení močového proudu, časté nucení na stolici, případně i průjem a bolesti břicha. To je způsobeno dávkou fotonového záření, které kromě samotného nádoru zasáhlo ještě okolí nádoru, tedy orgány dutiny břišní nebo konečník. Běžná léčba trvá u fotonového ozařování průměrně 33 dní a je často provázena únavou a nevolností.

Dlouhodobá inkontinence (únik moči) postihuje až 30 % operovaných mužů. Nekontrolovaný únik moči je pro pacienty stresující, společensky zatěžující a značně je znevýhodňuje při snaze zařadit se po léčbě zpět do aktivního života, ať už se jedná o návrat do zaměstnání nebo do společenského života.

Po operaci musí až 30 % operovaných mužů navíc podstoupit pooperační ozáření. Hlavním důvodem je většinou to, že nemohlo být odstraněno celé nádorové ložisko nebo že hrozilo riziko bezprostředního návratu onemocnění. Jestliže je pacient nucen podstoupit ještě pooperační ozáření, přidávají se k riziku komplikací způsobených operací ještě rizika nežádoucích účinků a komplikací spojených s ozařováním.

Po operaci rakoviny prostaty dochází až u 10 % pacientů k návratu rakoviny (relapsu). Návrat onemocnění je vždy závažný problém. V tomto případě je nutné přistoupit k jiné léčbě. Pacientům je doporučena hormonální terapie nebo ozařování. Další léčba s sebou samozřejmě přináší další případná rizika a komplikace.

Po běžném ozařování se návrat rakoviny prostaty vyskytuje až u 8 % pacientů, a to po několika letech od terapie. I v tomto případě je situaci nutné řešit jiným způsobem léčby. Využívá se například hormonální terapie nebo operace. Každá další léčba je zdrojem možných rizik a komplikací.

výběr z naší tvorby
pokračování článku

Protonová léčba

Pokud vám byla diagnostikována rakovina prostaty, máte na rozdíl od zahraničních pacientů výhodu – můžete si při výběru léčebné metody zvolit protonovou terapii. V ČR je protonová léčba k dispozici v moderním a světově respektovaném Protonovém centru.

Celková šance na vyléčení rakoviny prostaty závisí především na tom, v jakém stadiu bylo onemocnění zjištěno. Jestliže se rakovinu prostaty podaří odhalit brzy, tedy již v časném stadiu, umožňuje protonová terapie vyléčit až 99 % pacientů. Protonová léčba je ambulantní, není potřeba hospitalizace jako v případě operace, a navíc jsou minimalizována rizika vzniku nežádoucích účinků léčby.

Protonová léčba trvá pouhých 5 dní u časného stadia (na ozařování se dochází obden) nebo 21 pracovních dní u pokročilého stadia.

Úspěšnost léčby

Pacienti s rakovinou prostaty mají k dispozici několik možností léčby a mohou podstoupit i více než jeden typ terapie.

Léčba může být různá – co je vhodné pro jednoho muže, to pro druhého nemusí být nejlepší. O tom, která léčba je pro vás nejvhodnější, rozhodne lékař. Lékař při zvažování léčebné strategie bere v úvahu řadu faktorů, mezi které patří:

  • věk;
  • Gleason skóre (histologická klasifikace nádoru);
  • stadium nádoru;
  • přítomnost symptomů;
  • celkový zdravotní stav.

V každém stadiu onemocnění jsou k dispozici léčebné postupy, jejichž účelem je zvládání bolesti a ostatních symptomů, úleva od vedlejších účinků léčby a zmírnění emocionálních obav.

výběr z naší tvorby
pokračování článku

Prevence

Riziko, že muži onemocní rakovinou prostaty, roste s přibývajícím věkem. Jestliže porovnáme počet nových případů za rok na 100 tisíc osob, tak ve věkové skupině 40–50 let je to 10 nových případů za rok, ale ve věkové skupině 60–70 let je to již 454 nových případů za rok.

Díky testu PSA je možné zachytit rakovinu prostaty již v časném stadiu, tedy v době, kdy ji nelze prokázat žádnou jinou metodou. Hlavní přínos spočívá v tom, že nádor zachycený včas se může úspěšně léčit a v mnoha případech zcela vyléčit. Test PSA odebraný po 40. roce věku umožňuje dokonce i předpovědět riziko, zda muž bude mít v budoucnu rakovinu prostaty.

Požádejte svého praktického lékaře nebo urologa o provedení testu PSA. PSA v krvi je hodnotu takzvaného prostatického specifického antigenu (zkratka PSA). Jestliže je hodnota PSA v krvi zvýšená, neznamená to, že máte rakovinu, ale váš lékař by měl tuto hodnotu sledovat a také nechat odebrat z prostaty vzorek (takzvanou biopsii), který přítomnost rakoviny potvrdí.

Stejně jako u jiných onkologických onemocnění je i u rakoviny prostaty klíčová prevence. Po padesátce by proto mělo být samozřejmostí, že si každý rok zajdete na vyšetření k urologovi. Ten, kdo má mezi pokrevními příbuznými někoho, kdo již onemocněl rakovinou prostaty, by měl prevenci věnovat ještě větší pozornost a raději se nechat vyšetřit již ve 40 letech.

Autor: © Mgr. Světluše Vinšová
Foto:
© Tsa

zdroje
[1]
odkaz na článek

. Rakovina prostaty [online]. Zdraví-léčba.cz, . .



přidejte sem svůj komentář

Něco Vám není jasné? Zeptejte se na to ostatních. Určitě Vám pomohou.
K zeptání použijte tento formulář.


Nadpis / Dotaz
Jméno
E-mail
Sdělení

Všechna políčka formuláře je třeba vyplnit!
E-mail nebude nikde zobrazen.

přehled komentářů

Rakovina prostaty

 Michaela

Dobrý den,

moc Vás prosím o radu. Taťka 63 let má rakovinu prostaty. Bohužel ve stadiu T3b N1 M0, PSA 18,2, středně diferencovaný karcinom. Nyní má 3 měsíce hormonální léčbu. PSA kleslo na 0,57. Je v dobré kondici a nemá jiné zdravotní potíže. Vysoké PSA bylo zjištěno náhodně z krve. Prosím o radu jak pomoci. Operace mu nebyla nabídnuta z důvodu napadení uzlin. Nyní by mě podstoupit ozařování v protonovém centru s dále užívat hormonální léčbu. Myslíte, že je to dobrá volba.
Je zde šance na vyléčení? Případně jak dlouhé může být prodloužení života?
Předem Vám moc děkuji za Vaši odpověď a Váš čas.

S pozdravem a přáním hezkého dne

Michaela F.

Počet odpovědí: 8 | Zobrazit odpovědi | Stálý odkaz | Odpovědět


Témata


Zajímavé články

ZDRAVÍ-LÉČBA

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

SiteMAP

RSS