Co je kortizol
Kortizol je hormon vytvářený kůrou nadledvin, jenž řídí metabolismus cukrů. Kortizol se řadí k takzvaným glukokortikoidům, neboť podporuje využití energie především z glykogenových zásob, ale bohužel nejen z nich. Kortizol má negativní vliv na bílkoviny, což se projevuje při jeho abnormální hladině zrychlením katabolismu (rozklad tkání), kdy se více bílkovin rozpadá, než vzniká, a naopak zpomalením proteosyntézy (tvorba bílkovin). Kortizol negativně ovlivňuje rovněž kosti, jelikož se jeho působením vyplavuje více vápníku, a též snižuje syntézu kolagenu (hlavní bílkovina šlach a vazů). Pozitivně nepůsobí ani na tuky: sice podporuje lipolýzu (rozkládání lipidů na jednodušší látky) podkožního tuku na končetinách, avšak na jiných místech (trup, obličej) jeho tvorbu naopak zesiluje.
Účinky kortizolu
Během stresových situací se vylučování kortizolu zrychluje bez ohledu na to, zda má stres povahu fyzickou či psychickou. Sekrece kortizolu způsobuje odbourávání svalových proteinů a uvolňování aminokyselin (což jsou stavební kameny proteinů) do krevního řečiště. Tyto aminokyseliny jsou využity v játrech k syntéze energeticky důležité glukózy, a to v procesu zvaném glukoneogeneze. Tento proces zvyšuje hladinu cukru v krvi, čímž mozek získává více energeticky cenné glukózy. Současně dochází k tomu, že ostatní tělesné tkáně svoji spotřebu glukózy jako paliva sníží. Sekrece kortizolu vede též k uvolňování mastných kyselin pro potřeby svalů. Všechny uvedené procesy, jež usměrňují a čerpají energii, připravují tělo na to, aby si poradilo se stresovou situací a aby měl mozek přiměřené množství energetických zdrojů. Mezi další důležité úkoly kortizolu patří regulování krevního tlaku a kardiovaskulární činnosti a také pomáhání imunitnímu systému při reakci na infekci a záněty.
Hladina kortizolu
Hladina kortizolu je u zdravého jedince nejvyšší kolem šesté až osmé hodiny ranní a nejnižší o půlnoci. Obecně mají dospělí lidé mírně vyšší hladinu kortizolu než děti.
Zvýšená hladina kortizolu
Hladinu kortizolu může zvýšit: těhotenství, fyzický nebo emoční stres, obezita a některé nemoci, například hypertyreóza neboli Basadowova nemoc (onemocnění vyvolané zvýšenou tvorbou a sekrecí hormonů štítné žlázy a celkovým zvýšením bazálního metabolismu). Také některé léky mohou zvyšovat hladinu kortizolu (orální antikoncepce, spironolakton a jiné).
Příliš mnoho kortizolu pak může způsobit: potlačení imunitních funkcí, úzkostné stavy, vysoký krevní tlak, vysoký krevní cukr, křehkou kůži, purpurové jizvy na břiše, svalovou slabost, nerovnováhu pohlavních hormonů, inzulinovou rezistenci (snížení efektu inzulinu v cílových tkáních), obezitu, osteoporózu, nespavost. Ženy mohou mít nepravidelný menstruační cyklus a zvýšené ochlupení obličeje nebo syndrom polycystických vaječníků, děti opožděný vývoj a malou postavu.
Snížená hladina kortizolu
Hladinu kortizolu může snížit hypotyreóza (onemocnění vyvolané sníženou tvorbou a sekrecí hormonů štítné žlázy), z léků snižují hladinu kortizolu některé steroidní hormony.
Nedostatek kortizolu pak může vyvolat: zánětlivá onemocnění, depresi, nízký krevní tlak, nespavost, chronickou bolest ve svalech a měkkých tkáních kolem kloubů (fibromyalgie), u žen předmenstruační syndrom (PMS) či neplodnost, u mužů impotenci.
Testy na kortizol
Produkce kortizolu se sleduje nejčastěji pomocí vyšetření moči a slin. Pokud je zjištěna abnormální hladina kortizolu, lékař provede další testy, aby potvrdil buď nadbytek, nebo nedostatek kortizolu a aby určil příčinu problému. Vyšetření kortizolu v krvi a moči se pak používá k diagnostikování dvou vážných onemocnění nadledvin, a sice Cushingova syndromu a Addisonovy choroby. Někteří lékaři diagnostikují Cushingův syndrom a také choroby vyvolané stresem na základě vyšetření kortizolu ve slinách, i když to není běžné.
Dexamethasonová suprese (potlačení)
V případě zvýšené produkce kortizolu provede lékař dexamethasonový supresní test, aby určil, zda to zapříčiňuje zvýšená produkce ACTH (adrenokortikotropní hormon) v podvěsku mozkovém. Tento test je založen na ústním podání dexamethasonu (syntetický glukokortikoid) a následném změření hladiny kortizolu v krvi a v moči. Jestliže je příčina zvýšené produkce kortizolu v podvěsku mozkovém, dexamethason potlačí tvorbu ACTH, a tak sníží tvorbu kortizolu.
Existují různá schémata dávkování, ale většinou se dexamethason podává každých 6 hodin během 2 či 4 dní před odběrem krve nebo moči. Odděleně se pak sbírají 24hodinové vzorky moči před podáním a v průběhu testu, potom se změří kortizol v krvi a moči a výsledky se vyhodnotí.
ACTH stimulace (podráždění)
V případě, že počáteční testy krve nebo moči ukazují na nedostatečnou tvorbu kortizolu, objedná lékař ACTH stimulační test. Daným testem se měří koncentrace kortizolu v krvi před podáním a po podání injekce syntetického ACTH. Fungují-li nadledviny normálně, hladina kortizolu stoupá. Pokud však došlo k poškození nadledvin, jejich odpověď je snížená. Delší verze tohoto testu, jež trvá 1−3 dny, slouží k určení místa původu obtíží, tedy zda je způsobují nadledviny, nebo podvěsek mozkový.
Vzhledem k dennímu rytmu tvorby kortizolu se vzorek krve odebírá ráno, případně se provádí celodenní profil. Zásady odběrů: je nutné zaznamenat čas odběru; odběr musí probíhat v klidovém stavu; je nezbytné vysadit léky, které by mohly zkreslit výsledek laboratorního vyšetření (například hormonální antikoncepci je nutno vysadit nejméně 6 týdnů před vyšetřením); krev se odebírá ze žíly na paži (vyšetření séra). Výsledky jsou vyhodnoceny do 2 dnů.
Hodnoty kortizolu
- MUŽI, ŽENY (7−9 hodin): 118−618 nmol/l (SÉRUM)
- MUŽI, ŽENY (13−17 hodin): 85−460 nmol/l (SÉRUM)
- MUŽI, ŽENY: 79−590 nmol / 24 hodin (MOČ)
Hladina kortizolu je citlivá na vnější podněty, stanovení jedné hodnoty proto nemá velký diagnostický význam. Alkohol, diety, stres, tělesné cvičení, antikoncepce, infekce a choroby totiž ovlivňují a zkreslují výsledek laboratorního vyšetření.
Kortizol v moči
Moč se vyšetřuje sběrem. Moč se shromažďuje během 24 hodin, následně se změří její celkový objem a do laboratoře se zašle pouhý vzorek (cca 3 ml). Moč musí být konzervována kyselinou boritou, kterou na požádání poskytne laboratoř.
Kortizol ve slinách
Hlavní výhodou testování slin je především rychlý a neinvazivní odběr. Rovněž není nutná žádná „předpříprava‟ vzorku. Výsledky, jež jsou k dispozici do 24 hodin, umožňují odhalit například zmíněný Cushingův syndrom či Addisonovu nemoc. Vyšetření lze provádět opakovaně během dne a bylo prokázáno, že stanovení hladiny kortizolu ve slinách v nočních hodinách je při diagnostice Cushingova syndromu (projevuje se zvýšenou tvorbou kortizolu) vhodnější než určení jeho hladiny v moči. Vyšetření slin v nočních hodinách je přínosné především u dětí, psychiatrických pacientů či u stresovaných osob.
Kortizol a stres
Je-li tělo dlouhodobě vystaveno každodennímu stresu, reaguje na tuto skutečnost dlouhodobě zvýšenou produkcí kortizolu. A jaké jsou následky? Vlivem zvýšené hladiny kortizolu dochází k: zvýšené chuti k jídlu (zejména na sladké a tučné pokrmy), zvýšenému ukládání tuků a zásobních látek, zvýšené únavě, špatným náladám, narušení optimální hladiny krevního cukru, narušení funkce štítné žlázy, snížení imunity a mnoha dalším obtížím (viz výše). Také „syndrom vyhoření‟ zvyšuje hladinu kortizolu v těle. Řešení uvedených problémů je nasnadě – vyhýbejte se stresu. Pakliže žijete ve stresovém prostředí, pokuste se změnit svůj životní styl: vytvořte si nový žebříček životních hodnot a priorit; vyhýbejte se lidem, kteří vám zvedají hladinu kortizolu; odpočívejte a relaxujte; užívejte vitamín C, jenž zmírňuje uvolňování kortizolu; vyvarujte se stresových situací a podobně.
Kortizol při hubnutí
Jak již bylo řečeno, v důsledku chronického stresu se mimo jiné zvyšuje chuť k jídlu a ukládání tuků (vyprodukovanou energii totiž nevyužijeme a tato energie se tak mění v krvi na tuk a ukládá se do tukových zásob, zejména v oblasti břicha), což může mít zapříčinit nadváhu či obezitu. Existuje však způsob, jak ukládání tuků v rizikových partiích zmírnit. Přírodní přípravek CORTISIL pozitivně reguluje hladinu kortizolu, tlumí pocit hladu, snižuje chuť na sladké a zrychluje metabolismus, čímž podporuje i odbourávání tuku. Navíc přispívá k celkové duševní pohodě. Mechanismus působení CORTISILU zároveň nenarušuje přirozenou schopnost organismu bránit se stresu, protože nepotlačuje účinky stresového hormonu (pouze jej pomáhá vrátit na normální úroveň).
Kortizol při kulturistice
Velký vliv na svalové přírůstky má rozkolísaná hladina kortizolu. Nebojte se tedy trénovat i déle než po dobu, na kterou jste zvyklí nebo která vám byla vštěpována, což je ve většině případů 45 minut.
Autor: © svevi
Foto: © Point