Co je to kortizol
Kortizol je lidský hormon, který se tvoří v nadledvinkách, ale jeho tvorba je ovlivněna mozkovými centry: hypofýzou a hypotalamem. Kortizol v zátěžových situacích zvyšuje hladinu krevního cukru, tedy se stará o dostatek „paliva“. Dále zvyšuje krevní tlak: tělo totiž musí být nastaveno na aktivitu a pohotovost. Přímo také působí na imunitu, a to tak, že snižuje aktivitu ve stavech, kdy je imunitní systém hyperaktivní, tj. kdy probíhá alergie, zánět, šok apod.
Kortizol a stres
Za stresových situací se vylučování kortizolu zrychluje bez ohledu na to, zda je stres povahy fyzické či psychické. Sekrece kortizolu způsobuje odbourávání svalových proteinů a uvolňování aminokyselin (stavebních kamenů proteinů) do krevního řečiště. Tyto aminokyseliny jsou využity v játrech k syntéze energeticky důležité glukózy v procesu zvaném glukoneogeneze. Tento proces zvyšuje hladinu cukru v krvi, čímž mozek získává více energeticky cenné glukózy. Současně dochází k tomu, že ostatní tělesné tkáně naopak svoji spotřebu glukózy jako paliva utlumí. Sekrece kortizolu rovněž vede k uvolňování mastných kyselin pro potřeby svalů. Všechny tyto procesy, jež usměrňují a čerpají energii, připravují tělo tak, aby si poradilo se stresovou situací a aby mozek získal přiměřené množství energetických zdrojů. Příliš mnoho kortizolu může způsobit potlačení imunitních funkcí. Mezi symptomy zvýšené hladiny kortizolu patří úzkostné stavy, vysoký krevní tlak, nerovnováha pohlavních hormonů, inzulinová rezistence, obezita, osteoporóza, nespavost či u žen syndrom polycystických vaječníků.
Kortizol a hubnutí
Ve stresovém období naše tělo produkuje velké množství hormonu kortizolu. Kortizol, stejně jako hormon adrenalin, se ve stresovém období uvolňují v těle, a oba mají za úkol dodat energii do svalů, srdce i dalších orgánů. Tělo očekává boj nebo útěk, což přeneseně znamená fyzický výkon. U dlouhodobého stresu, při kterém danou energii nevyužijeme, se tato energie mění v krvi na tuk a ukládá se do tukových zásob. Bylo prokázáno, že tento hormon podporuje ukládání zejména v oblasti břicha. Dále kortizol ve stresovém období podporuje chuť k jídlu, a to zejména na tučné a sladké pokrmy. To samozřejmě vede k nabírání hmotnosti. V dřívějších dobách toto lidem umožňovalo přežívat a orientovat se pouze na jídlo, které bylo dostupné. Dnes, kdy je jídla všude dost, to vede k obezitě a zdravotním problémům. Velké množství kortizolu v krvi může zpomalit metabolismus, což vyvolá automaticky pocit únavy a projeví se to na sníženém elánu a nevrlé náladě. Nervozita zase vyvolá další zrádné chutě.
Kortizol v kulturistice
Každý kulturista ví o tom, že není dobré trénovat déle jak 45 minut, protože v takovém případě dochází ke zvýšení hladiny kortizolu. Z kulturistického pohledu jednoznačně převažují jeho záporné stránky, pokud jde o budování svalové hmoty.
Cushingův syndrom
Cushingův syndrom je endokrinní porucha způsobená vysokou hladinou kortizolu v krvi. Syndrom může být způsoben příjmem glukokortikoidů nebo nádory produkujícími kortizol či adrenokortikotropním hormonem. Příčinou onemocnění může být adenom hypofýzy, která produkuje velké množství adrenokortikotropního hormonu, jenž následně způsobí nadprodukci kortizolu v nadledvinkách. Mezi projevy nemoci patří zvýšená chuť k jídlu, obezita, únava, změny nálad, deprese, zvýšení krevního tlaku a diabetes mellitus, zvýšení krevního cukru, snížení hustoty kostní hmoty, snížení sexuálního pudu či poruchy menstruace. U zdravých lidí jsou hladiny kortizolu velmi nízké během spaní a nejvyšší hned po probuzení. Tento rytmus se mění, jestliže člověk pracuje v nepravidelných směnách (např. noční směna) a spí v různou denní dobu. U Cushingova syndromu je rytmus většinou poškozen. Cushingův syndrom se vyskytuje nejen u člověka, ale je také poměrně častý u domácích psů a koní.
Kortizol v moči
Vyšetření kortizolu v moči se používá k diagnóze Cushingova syndromu a Addisonovy choroby, dvou vážných onemocnění nadledvin. Vyšetření moče se nejčastěji používá k hodnocení zvýšené produkce kortizolu. Pokud byla zjištěna abnormální koncentrace kortizolu, lékař provede další testy, aby potvrdil zvýšení nebo nedostatek a aby určil jejich příčinu.
Test na kortizol
Zátěžové testy
Umožňují posoudit nejen funkci nadledvinek a jejich glukokortikoidní sekreci, ale současně i stav celé endokrinní osy hypotalamus-hypofýza-nadledvinky. Používají se testy stimulační nebo supresní. Zátěžové testy tedy umožní rozlišit tři základní příčiny dysfunkce, a zároveň zjisti lokalizaci poruchy.
Supresní test dexametasonový:
- a) s nízkou dávkou – vhodný pro rozlišení Cushingova sy. Aplikuje se 1 mg dexametasonu ve 23:00 hodin – odběry se provádějí před aplikací, a pak ráno v 8:00–9:00 hodin. U normálních osob by měla hladina kortizolu klesnout pod 400 nmol/l.
- b) s vysokou dávkou – aplikuje se 8 mg dexametasonu ve 23:00 hodin – odběry je doporučeno provádět ve stejných časech jako v případě testu s nízkou dávkou. U zdravých osob klesne hladina kortizolu na polovinu výchozí hodnoty.
Stimulační test – vhodné je provést oba stimulační testy:
- a) s CRF – po i.v. aplikaci se stanovuje kortizol za 30 a 60 minut. Odběr je samozřejmě nutno provést i před aplikací,
- b) po ACTH – odběry za 0, 30 a 60 minut.
Zvýšená hladina kortizolu
Kortizol je hormon kůry nadledvinek patřící mezi takzvané glukokortikoidy, protože podporuje využití energie především z glykogenových zásob, ale bohužel nejenom z nich. Jeho negativní vliv na bílkoviny se projevuje při jeho abnormální hladině jednak zvýšením katabolismu, jehož důsledkem je negativní dusíková bilance (více bílkovin se rozpadá, než tvoří), ale zároveň zpomalením proteosyntézy. Kortizol má negativní vliv na kosti, jeho působením se vyplavuje více vápníku, a snižuje i syntézu kolagenu, tedy hlavní bílkoviny šlach a vazů. Ani jeho působení na tuky není nijak zvlášť pozitivní. Sice podporuje lipolýzu podkožního tuku na končetinách, ale na jiných místech (trup, obličej) naopak jeho tvorbu zesiluje. Vypadá to tedy, že můžeme očekávat od kortizolu jenom samá negativa. Ovšem není tomu vždy tak. Kortizol má velmi významný protizánětlivý účinek a z tohoto důvodu se využívá v medicíně (antiflogistika), ale má i jiné pozitivní účinky.
Kortizol mast
Kortizol se ve farmakologii nazýván též hydrokortizon. Kortizolová mast se používá při místních zánětlivých a alergických kožních onemocněních neinfekčního původu, např. při ekzémech, při podráždění kůže kosmetickými a čisticími prostředky, při bodnutí hmyzem, malých spáleninách 1. a 2. stupně, při kožních zánětech po slunění, ozáření apod.
Místně použitá kortizolová mast způsobuje ústup zánětu kůže, tlumí alergické projevy, svědění a zarudnutí kůže.
Mast se vtírá do postiženého místa v malém množství 1–2krát denně. Nedojde-li k ústupu obtíží během týdne léčby, je důležité kontaktovat lékaře. Aplikace v obličeji by neměla přesáhnout 10 dní. Bez porady s lékařem nemá používání přípravku u dětí přesáhnout 14 dní. Kortizol mast nesmí přijít do styku s očními spojivkami a nelze jím ošetřovat prsní bradavky kojících matek. Při náhodném požití masti dítětem může dojít k nevolnosti a zvracení. Je vhodné zvracení vyvolat nebo podpořit a vyhledat lékaře.
Zde se můžete podívat, za jakou cenu lze zakoupit Hydrokortizon mast.
Autor: © svevi
Foto: © GMT