Informace od zdravotní sestry

HLAVNÍ STRÁNKA

  

KREVNÍ TLAK

  

LÉKY

  

RTY

  

BRADAVICE

  

Operace ucpaných cév

Ischemická choroba dolních končetin (ICHDK) je onemocnění stejného původu jako ischemická choroba srdeční (ICHS). ICHDK je nejčastější lokalizací periferní aterosklerózy a je hodnocena jako závažný marker (ukazatel) celkového kardiovaskulárního rizika. Pacienti s ICHDK mají vyšší mortalitu (úmrtnost) a jsou více ohroženi srdečním infarktem i mozkovou mrtvicí než pacienti bez ICHDK. Na zúžené tepny ohrožující zdraví pomohou operace, které se zaměřují na léčbu jak akutního, tak chronického onemocnění periferních cév.

Co znamená mít ucpané cévy

Uváděná prevalence (výskyt) ICHDK v populaci je od 0,6 do 10 % a progreduje s přibývajícím věkem. Ve věku pod 60 let jsou to cca 3 %, zatímco nad 70 let cca 20 %, přičemž se jedná o již symptomatické pacienty s různě vyjádřenými symptomy ICHDKK. Muži jsou postiženi výrazně častěji a závažněji než ženy. Zhruba u čtvrtiny nemocných dochází následně k nutnosti revaskularizace (výkonu na tepenném řečišti), ať již chirurgické nebo endovaskulární.

Ucpávající se céva nemůže vyživovat například srdce, mozek nebo končetinu. Jedná-li se o končetiny, pak se objeví bolest ve svalstvu vždy po určité vzdálenosti chůze. Se zhoršováním postižení se tato vzdálenost zkracuje a nakonec mohou vznikat i klidové bolesti nebo otevřené kožní defekty.

Když dojde k takovému postižení, jedná se již o stav ohrožení končetiny, později přímo života pacienta. Pokud je průsvit tepny zúžen o osmdesát procent, jedná se o stav kritický.

Medicína řeší situaci opětovným rozšířením cévy v postiženém místě pomocí takzvané angioplastiky, popřípadě je možné nahradit cévu cévou umělou. Vždy je doporučována změna životního stylu, tedy jak po chirurgickém zákroku, tak i tehdy, když k němu ještě u pacienta nemuselo být přikročeno. Toto onemocnění se navíc zhoršuje ve spojení s cukrovkou a vysokým krevním tlakem.



Zúžení cév příznaky

Krev je přiváděna k dolním končetinám pánevními, stehenními, dále podkolenními a bércovými tepnami. K hlavním postižením tepen zásobujícím dolní končetiny patří ateroskleróza, embolie, výduť tepny pravá či falešná a diabetická angiopatie. Nejčastější příčinou poškození věnčitých tepen je ateroskleróza, která vzniká tehdy, jestliže se do stěn tepen ukládají tuky, cholesterol, vápník a další látky.

Ateroskleróza znamená tvorbu plátů způsobujících ucpání tepen. K rizikovým faktorům patří kouření, zvýšený příjem tuků, zvýšená hladina cholesterolu.

Embolie znamená průnik vmetku s následnou obstrukcí lumen tepny nejčastěji ze srdce.

Výduť znamená vyklenutí tepny z důvodu oslabení stěny. Nepravá výduť vzniká následkem úrazu či poranění tepny při invazivním vyšetření – angiografii.

Diabetická angiopatie postihuje zejména periferní tepny u nemocných s cukrovkou.

Ucpávání cév v noze se projevuje bolestmi končetin při zvýšené námaze, při závažnějším postižení i v klidu, eventuálně dochází k postupnému odumírání končetiny.



Jak probíhá operace ucpaných cév

Na tepenném systému se intervenuje nejčastěji kvůli aterosklerotickému postižení nebo výdutím. Tyto zákroky se provádějí na tepnách oblouku aorty, na břišní aortě a jejich větvích a na končetinových tepnách. Chirurgickou léčbu je možné kombinovat s endovaskulárními zákroky. Provádí se také intervence na žilním systému, a to nejčastěji z důvodu chronické žilní insuficience. Nemalou část tvoří i výkony pro založení nebo úpravy hemodialyzačního přístupu. Díky propojení s transplantačním programem se na specializovaných pracovištích provádí cévní rekonstrukce i pomocí tepen a žil od zemřelých dárců.



Operace krkavic

Krkavice jsou hlavní tepny pro zásobení mozku. U pacientů s významným zúžením karotické tepny je možné provést chirurgické zprůchodnění. Tento zákrok je prováděn u nemocných, kteří prodělali mozkovou příhodu a mají zúžení krkavice větší než 50 %. Výkon se provádí také z preventivních důvodů u pacientů, kteří mozkovou příhodu neprodělali, v takovém případě musí být tepna zúžena minimálně o 70 %. Nejčastěji se provádí v místním umrtvení, operace není příliš zatěžující pro organismus a hospitalizace trvá jen několik dní.



Operace při akutní končetinové ischemii

Náhle vzniklá bolest končetiny může mít různé příčiny. Nejčastější cévní příčinou bývá embolie, tedy ucpání tepny uvolněnou krevní sraženinou. Jedná se o akutní stav, zvlášť když se k bolesti přidá i porucha hybnosti a citlivosti prstů postižené končetiny. Řešení je možné chirurgickým odstraněním sraženiny, v některých případech se ve spolupráci s radiology provádí i katetrizační řešení, při kterém několikahodinová infuze do tepny může sraženinu rozpustit (takzvaná trombolýza). Po zprůchodnění tepny většinou dochází k rychlé úpravě k normálu.

Operace při chronické končetinové ischemii

Chronické uzávěry a zúžení tepen dolních končetin se mohou projevovat v určitých intervalech přerušovanou chůzí (takzvanými klaudikacemi), nebo kritickou ischemií s klidovou bolestí, nebo končetinovým defektem (gangrénou). V zásadě je možné situaci řešit buď otevřením a zprůchodněním tepny (endarterektomií), nebo přemostěním postiženého úseku (bypassem). Jednodušší postižení je možné vyřešit katetrizačně (angioplastikou), ale často je nutné oba způsoby zkombinovat. Náročnost výkonu a délka hospitalizace jsou závislé na úrovni a rozsahu postižení cév.



Operace při výduti

U některých pacientů dochází většinou z genetických příčin k zeslabení tepenné stěny. Následkem toho může dojít k tvorbě výdutí (rozšíření tepny). Nejčastější komplikací výdutí v dutině břišní je prasknutí a krvácení. Mimo dutinu břišní je problémem spíše uzávěr výdutě a následná porucha prokrvení končetiny. Výdutě je možné řešit katetrizačně (implantace stentgraftu) nebo operační náhradou, většinou s použitím umělého materiálu. Katetrizační řešení je méně zatěžující a má krátkou hospitalizaci, ale není vhodné pro všechny pacienty.



Operace žilního systému

Nejběžnějším zákrokem na žilách je operace křečových žil. Provádí se jak z kosmetických důvodů, tak zejména u pacientů s hrozícím vznikem bércového vředu, v neposlední řadě i u pacientů s již otevřeným bércovým vředem. Provádí se nejen klasická chirurgie varixů, ale také radiofrekvenční ablace. Katétr pro radiofrekvenční ablaci není hrazen zdravotními pojišťovnami a pacient jeho použití musí uhradit předem.

Hemodialyzační přístup

Pacientům s chronickou nedostatečností ledvin se zakládá cévní přístup pro hemodialýzu, takzvaný shunt. Ten je možné vytvořit ze zvláštních cév, nejčastěji jako ambulantní zákrok v místním umrtvení. V případě vyčerpání vlastních cév, je častým východiskem použití cévní protézy, to je již nutná alespoň krátkodobá hospitalizace. Specializovaná pracoviště zajišťují i implantaci katetrů pro peritoneální dialýzu.

Příprava a průběh operace

Jednotlivé kroky:

1. Diagnostika

Probíhá pomocí klinického vyšetření, ultrazvukového vyšetření, magnetické rezonance a angiografického vyšetření. Řešení je možné buď metodami intervenční radiologie (balonková dilatace, eventuálně stentování), nebo metodami operačními.

2. Předoperační příprava

V rámci předoperační přípravy je pacient oholen (záleží na lokalitě výkonu), večer před zákrokem dostane léky indikované anesteziologem.

3. Operační metody

Výkony se provádějí buď v celkové, nebo spinální anestézii (aplikace anestetika k míše s následným umrtvením dolní poloviny těla).

Dezobliterace: odstranění sklerotických plátů ze zúžené tepny.

Bypass: přemostění postiženého úseku tepny vlastní žilou nebo protézou (zde záleží na lokalizaci postižení, v případě postižení pánevních tepen je to spojka mezi aortou a stehenní tepnou, při postižení stehenní tepny je to přemostění mezi stehenní tepnou a podkolenní či bércovou tepnou).

Embolektomie: odstranění vmetku pomocí katetru s balonkem.

Resekce: resekce tepny u výdutě s náhradou žilou či protézou.

Amputace: Amputace končetiny při vyčerpání všech ostatních metod, záleží na místě postižení, provádí se buď v místě chodidla, pod kolenem, či nad kolenem.

4. Možné komplikace výkonu

Komplikace této operace se mohou vyskytnout na všech chirurgických pracovištích v České republice i na světě, proto je nutné na ně před operací upozornit.

Peroperační komplikace (tedy během operace):

  • masivní krvácení, které může mít za následek až šokový stav pacienta, popřípadě vést až k úmrtí;
  • poranění orgánů dutiny břišní, oblast za pobřišnicí – močovod, dolní duté žíly, pánevní žíly, močový měchýř;
  • srdeční selhání z důvodu velkých tlakových výkyvů při dočasném klampování aorty;
  • srdeční arytmie;
  • změny vnitřního prostřední, zejména zvýšená kyselost organismu při dočasném nedokrvení končetiny;
  • ledvinné selhání.

Pooperační komplikace:

  • bolestivost v místě operace;
  • pocit na zvracení;
  • teplota;
  • krvácení z operační rány nebo z našité protézy s nutnou urgentní reoperací;
  • infekce v ráně se vznikem hnisavého ložiska – nutné otevření a vyčištění rány;
  • vznik kýly v jizvě – nutná reoperace s opětovným sešitím břišní stěny;
  • infekce v ráně spojená s infekcí protézy s nutnou reoperací a eventuálním odstraněním protézy;
  • vznik sraženiny v místě protézy nebo žilního štěpu s možným ucpáním či embolizací vmetku do dolních končetin a tím jejich ohrožení z důvodu nedokrvení – nutná reoperace s odstraněním vmetku;
  • střevní ochrnutí s poruchou pasáže, někdy s nutností zavést žaludeční sondu;
  • vznik keloidní jizvy v oblasti břicha či třísel;
  • neuralgie v oblasti třísla a stehen, snížená citlivost v těchto místech;
  • ostatní možné komplikace plynoucí z operace: oběhové komplikace z důvodu většího krvácení, srdeční selhání, šokový stav ze ztráty krve, plicní komplikace – nevzdušnost plíce, zápal plic, embolizace plicní, pneumotorax po zavedení kanyly do podklíčkové žíly, poruchy centrálního mozkového systému – stavy zmatenosti, cévní mozková příhoda, močová infekce ze zavedeného permanentního močového katetru, zánět hlubokých žil, tvorba proleženin a jiné.

Doba hospitalizace je individuální, záleží na pooperačním průběhu, v průměru trvá asi 10–14 dní.

5. Propuštění do domácí péče

Po propuštění do domácí péče je pacient nadále sledován v cévní poradně, většinou užívá preparáty na ředění krve, například Anopyrin. Je nutné fyzicky se šetřit z důvodu prevence vzniku kýly v jizvě při břišním výkonu, z hlediska úspěšnosti léčby je třeba dodržovat životosprávu, nekouřit, vyhýbat se tučným jídlům, u diabetiků dodržovat dietu a chodit na pravidelné kontroly glykémie. Pracovní neschopnost je individuální, pohybuje se mezi 2–3 měsíci.

Alternativní léčba

Alternativní metodou je endovaskulární přístup. Výkon provádí intervenční radiolog, kdy z třísla, eventuálně podpaždí, v místním znecitlivění zavede do tepny vodič, po kterém za pomoci balonku rozšíří zúžené místo, nebo zavede vnitřní výztuž. Tato metoda je možná pouze u krátkých zúžení či krátkých uzávěrů tepny, je indikována zejména u starších polymorbidních pacientů, pro které je riziko operačního výkonu vysoké. Oproti operačnímu výkonu však hrozí časnější recidiva.

Prognóza

Rozsah následků závisí na druhu postižené tepny a na jejím průměru. Čím větší tepna, tím závažnější důsledky pro pacienta.

Autor: © Mgr. Světluše Vinšová
Foto:
© Mint

odkaz na článek

. Operace ucpaných cév [online]. Zdraví-léčba.cz, . .



přidejte sem svůj komentář

Něco Vám není jasné? Zeptejte se na to ostatních. Určitě Vám pomohou.
K zeptání použijte tento formulář.


Nadpis
Jméno
E-mail
Komentář

Všechna políčka formuláře je třeba vyplnit!
E-mail nebude nikde zobrazen.

Připojit fotku

přehled komentářů

Operace ucpaných cév

 Pavla Richterová  20.1.2020 16:47

bolesti hlavy, špatné prokrvení mozku

Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět


ODBORNÁ ZPŮSOBILOST

Článek napsala zdravotní sestra Mgr. Světluše Vinšová.

Tento web neposkytuje léčitelské služby. Viz další informace.

Lidé také čtou

ZDRAVÍ-LÉČBA

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

SiteMAP

RSS

NABÍDKA OBCHODU

Energy Revitae

Energy Revitae

Cena: 537 Kč

Energy  Artrin 50 ml

Energy Artrin 50 ml

Cena: 330 Kč