Informace od zdravotní sestry

MENU

  

KREVNÍ TLAK

  

LÉKY

  

RTY

  

BRADAVICE

  

Příznaky ucpávání cév na nohou

 


Aktualizováno:

Zdraví a nemoci

Bolí vás nohy při delší chůzi a musíte se náhle zastavit? Jednou z příčin vašich potíží může být ischemická choroba dolních končetin (ICHDK). Toto onemocnění postihuje pouze tepny a nikdy žíly! ICHDK je onemocnění, kdy tkáně dolních končetin trpí nedostatkem živin a kyslíku. Vzniká zanášením tepen dolních končetin a přináší zvýšené riziko kardiovaskulárních onemocnění včetně infarktu nebo cévní mozkové příhody. Onemocněním trpí až desetina české populace, většina postižených o tom však ani neví. Přitom až třetině z nich hrozí srdeční selhání. Hlavní příčinou ICHDK je aterosklerotické zúžení tepen.

Hluboká žilní trombóza

Hluboká žilní trombóza znamená přítomnost trombu v hlubokých žilách nejčastěji dolních končetin či pánve. Může ale postihnout kteroukoliv žílu hlubokého žilního systému, a to i na horních končetinách, dále v hrudníku a břiše. Velmi často probíhá – zvláště na začátku – skrytě a ve skryté formě může dosáhnout rozsah trombózy velkých rozměrů. Souvisí to s tím, že hluboký žilní systém má souběžné řečiště, tedy probíhá v mnoha větvích, které mohou svoji funkci navzájem přebírat, a dále s tím, že trombus nemusí vždy cévu uzavírat, ale může v ní dokonce i vlát a dojde k zúžení cév. Příznaky jsou tak do jisté míry atypické, i když některé z nich se vyskytují zvláště u pokročilých forem běžně. Patří k nim zpočátku nebolestivé otoky dolních končetin, omezení rozsahu pohybů v hlezenním či kolenním kloubu pro bolest a citlivost při hlubším zmáčknutí v oblasti bérce. Někdy se vyskytují pocity „cizích či neklidných nohou“ (atypické vnímání dotyku, pocity brnění i v klidu a podobně), trvalé lehké zvýšení teploty. Trombózy hlavních žilních kmenů však už vypadají typicky, zvláště rozsáhlými otoky a barevnými změnami, tedy komplexní poruchou prokrvení. Představují ohrožení pacienta nejen z hlediska možné ztráty končetiny, ale i těžkého poškození zdraví či ztráty života.

Kromě těchto projevů je možná i laboratorní diagnostika, která stanovuje atypické projevy krevního srážení. Průkaz hluboké žilní trombózy je však možný i pomocí ultrazvuku – Dopplerovské ultrazvukové neinvazivní vyšetření může dobře stanovit průchodnost žil a objevit ucpání cévy krevní sraženinou.

Nejzávažnější komplikací hluboké žilní trombózy je embolie plicnice, která bezprostředně ohrožuje pacienta na životě. Řada plicních embolizací přesto probíhá rovněž skrytě, protože se uvolňují malé tromby, které vystřelují do plic a uzavírají jen malé okrsky. I v těchto případech je ohrožen život pacienta, protože se mohou opakovat a počet uzavřených okrsků se sčítá. Tyto okrsky plic jsou bez léčby ztraceny pro dechové funkce v dalším období, takže i tyto malé embolizace, často vůbec nerozpoznané, závažně poškozují pacienta do příštích let. Masivní plicní embolizace, kdy je uzavřen embolem rozsáhlý úsek plicního řečiště a krev se do plic nemůže dostat, se projevuje selháním srdečních, oběhových a dechových funkcí organismu a končí bez agresivních léčebných postupů smrtí pacienta.

Ateroskleróza patří mezi civilizační nemoci. Je chronickým progresivním onemocněním, při němž dochází k narušení cévních stěn, usazování tukových částic, tvorbě ateromů a trombů, které zužují průsvit cévy a zhoršují průtok krve postiženou cévou.

výběr z naší tvorby
pokračování článku

Jak poznat trombózu ve stehně

Trombózu ve stehně poznáte podle těchto projevů:

  • otoky;
  • bolesti při pohybu;
  • přehřátí, pocit horka;
  • zčervenání kůže nad postiženým úsekem žíly

Vznikem trombu uvnitř některé hluboké žíly (nejčastěji některé žíly v dolních končetinách) je narušen návrat krve do srdce a správné zásobení těla krví. Z krve, která nemůže projít uzavřeným místem žíly a jejíž tok se zastaví, uniká cévní stěnou do okolních tkání tekutina a způsobí otok. Tkáň reaguje na poškození, kůže nad ložiskem je teplá a červená, končetina je bolestivá.

Rozsah potíží závisí na tom, zda je krevní tok zastaven úplně (velký trombus uzavře celý průsvit cévy) nebo jen částečně. Částečné ucpání cévy se projevuje lehkým pocitem napětí v lýtku nebo stehnu, což se někdy může podobat křeči svalů. Tento pocit zesílí vždy, když jsou nohy ve svislé poloze, protože se tak ještě ztíží transport krve z nohou do srdce. Bolestivé je i stisknutí lýtka nebo chodidla rukou. Když je céva ucpána celá, projeví se potíže podstatně rychleji. Zároveň silně otečou lýtka nebo stehna a bolí i při setrvání v naprostém klidu. Pokožka postiženého je rudomodře zbarvená a přehřátá. Výjimečně jsou postiženy žíly obou nohou zároveň.

U náhle vzniklé akutní trombózy se nejprve provádí řada základních opatření, která jsou později doplněna podáním některých léků, případně i (výjimečně) chirurgickým zákrokem. Postup záleží na tom, která žíla je postižena, jak závažné jsou příznaky a podobně.

K základním opatřením obvykle patří:

  • klid v posteli na 7 dní se zvýšeným uložením postižené končetiny;
  • použití elastické punčochy nebo obvazu.

Jako další přijdou na řadu léky bránící srážení krve. Existuje řada léků, které se liší mechanismem svého působení i způsobem podání. Léčba je zahajována heparinem, a to buď v nemocnici infuzí do žíly, nebo (což je možné i doma) takzvaným nízkomolekulárním heparinem aplikovaným injekční stříkačkou pod kůži. Ještě v průběhu podávání heparinu je pak dodáván některý z preparátů kumarinu (například Warfarin) ve formě tablet. Když je podávání heparinu ukončeno, pacient ještě nějakou dobu musí užívat Warfarin. Když příznaky tromboflebitidy ustoupí již během 3–6 dnů, bývá Warfarin užíván jen asi 2 měsíce.

Při rozsáhlejší trombóze je nutná dlouhodobá preventivní léčba. Stejně jako u srdečního infarktu existuje možnost rozpuštění krevní sraženiny (trombolýza) enzymem – nejčastěji streptokinázou nebo urokinázou –, který sraženinu rozloží. Při takovém postupu ovšem hrozí zvýšeno riziko, že v některých orgánech dojde ke krvácení. Z tohoto důvodu není možné použít tuto metodu u všech pacientů.

Posledním možným opatřením je přímé odstranění krevní sraženiny a obnovení průtoku krve žílou. Jednou možností je operace, při níž dojde k otevření poškozeného místa a odstranění sraženiny. Novější a elegantnější možností, která je pro pacienta šetrnější, je zavedení katétru do žíly až k místu ucpání sraženinou a její opatrné odstranění pomocí nástrojů podobných kleštím.

Otok obvykle v jedné noze

Oteklé nohy (napuchlé nohy) nás dokážou omezit i v každodenních aktivitách, bohužel jsou často považovány jen za kosmetický problém, který můžeme dlouho přehlížet a podceňovat. Přitom mohou být příznakem mnoha vážných stavů a onemocnění.

Otoky vznikají hromaděním tekutiny v mezibuněčných prostorech. Díky gravitaci tekutiny stékají do níže položených míst, nohou. Příčina se tak často skrývá výše, například v úrovni ledvin či srdce. Právě celková onemocnění jsou jednou ze tří hlavních příčin otoků. Další dvě příčiny vzniku otoků najdeme na úrovni žilního systému a lymfatického (mízního) systému.

výběr z naší tvorby
pokračování článku

Žilní příčiny otoků

Příčin na žilním systému je hned několik, nejčastěji se opravdu jedná o křečové žíly. To, že právě ony stojí za oteklými nohami, je viditelné často na první pohled – na kůži prosvítají drobné i větší modrofialové žíly a přítomny mohou být i další kožní změny, například začervenalá, velmi hladká a svědící kůže, na níž se může ztrácet ochlupení. Otok je bolestivý, zpočátku může zanechávat otisky, později se může stát tuhým. Doprovodným příznakem je pocit těžkých nohou, dále pálení či křeče v nohou. Neléčení křečových žil může vést ke vzniku zánětů či bércových vředů, obtížně se hojících ran.

Těmto otokům lze předcházet. Jedním z hlavních opatření je pohyb, například svižnější chůze. Dále pomáhá polohování nohou, dostatečný pitný režim, nejlépe ve formě čisté vody, snížení případné nadváhy a sprchování nohou chladnější vodou. Naopak je vhodné omezit dlouhé sezení či stání a křížení nohou.

Základem léčby je nošení kompresních punčoch a užívání léků zlepšujících funkci žil. Ke zmírnění příznaků doprovázejících onemocnění žil (například pocit těžkých nohou) a pro rychlejší vstřebávání otoků můžete sáhnout po ulevujících krémech nebo gelech.

Pokud je otok přítomen pouze na jedné noze a je velmi bolestivý, může se jednat o takzvanou hlubokou žilní trombózu. Při ní je céva uzavřena krevní sraženinou. Trombóza může poměrně snadno přejít v život ohrožující stav, při němž dochází i k ucpání tepny vyživující plíce. Při podezření na trombózu je proto nutný neodkladný zásah lékaře. Během transportu je důležité minimalizovat pohyb, ten totiž zvyšuje riziko utržení krevní sraženiny a následně vzniku plicní embolie. Naopak v rámci prevence je pohyb spolu s dostatkem tekutin, případně nošením kompresních punčoch a užíváním léků na ředění krve v rizikových situacích (například při delším cestování, noze v sádře a podobně), tím nejlepším, co můžete svým žilám dopřát.

Lymfatické příčiny otoků

Za odtok tekutin z oblasti dolních končetin je kromě žilního řečiště odpovědný i mízní systém. Nejčastější blokády odtoku tekutin tímto systémem vznikají v oblasti mízních uzlin – jejich příčinou mohou být onemocnění infekční nebo nádorová. Špatná funkce mízního systému může být ale i následkem úrazů nebo některých operačních výkonů. Otoky nohou způsobené špatným odtokem mízy postihují obvykle pouze jednu dolní končetinu, bývají nebolestivé a na pohmat tuhé až gumové.

výběr z naší tvorby
pokračování článku

Celková onemocnění jako příčiny otoků

Častou příčinou těchto otoků je onemocnění srdce (srdeční selhání), chronické onemocnění ledvin, onemocnění jater, nízká hladina krevních bílkovin, onemocnění štítné žlázy, poruchy hormonálních funkcí či některé léky. Tyto otoky jsou obvykle vodnaté, měkké, při stisknutí zanechávají otisky a postihují obě končetiny najednou. Jejich léčbu je možné zahájit až po důkladném vyšetření funkce těchto orgánů. Jejich řešení vyžaduje následné dlouhodobé sledování a pravidelné kontroly ve specializovaných ambulancích.

Otoky dolních končetin tedy mohou být projevem postižení jednak místních orgánů (žíly, mízní systém), ale i orgánů vzdálenějších a životně důležitých. Obecně platí, že při otoku nohou je v první řadě nutné objasnit jejich příčinu – a podle ní poté zvolit i odpovídající léčbu.

Bolest nebo citlivost nohou

Bolest nebo citlivost nohou může být způsobená ischemickou chorobou dolních končetin (ICHDK). Toto onemocnění má různé projevy v závislosti na stadiu a lokalizaci zúžení.

Podle pokročilosti se onemocnění dělí do čtyř fází:

  • V první fázi nemocný nepociťuje žádné potíže, ale postižená končetina (a zvláště její okrajová část) bývá chladná.
  • Ve druhé fázi onemocnění se objeví typický příznak a tím je intermitentní klaudikace – přerušované kulhání. Při námaze nejčastěji v chůzi vzniká prudká bolest postižené končetiny, která nemocného donutí kulhat nebo se zastavit. Po odpočinku může nemocný pokračovat v chůzi.
  • Ve třetí fázi je už bolest trvalá, objevuje se přes den a v noci budí nemocného ze spánku. Úleva se dostaví při spuštění nohy z postele, kdy dojde k lepšímu prokrvení končetiny.
  • V poslední, čtvrté fázi je stav prokrvení postižené končetiny už kritický, objevují se svalové záškuby a křeče. Nemocný je ohrožen gangrénou (odumřením tkání), která se nejprve projeví na prstech. Potom při sebemenším poranění dojde ke špatnému hojení a vznikají rozsáhlé defekty. Tato fáze může končit až amputací.

Rizikové faktory jsou stejné jako při vzniku aterosklerózy. Hlavním rizikovým faktorem je kouření. U kuřáků je oproti nekuřákům pravděpodobnost výskytu 100 : 1. Další rizika jsou nedostatek pohybu, vyšší věk, psychický stres a hlavně vysoký krevní tlak (hypertenze). Na vzniku se podílí i zvýšená hladina cholesterolu v krvi a porucha metabolismu cukrů a tuků. Toto onemocnění se často objevuje i jako přidružená komplikace diabetu (cukrovky).

výběr z naší tvorby
pokračování článku

Načervenalé nebo namodralé zabarvení kůže

Načervenalé nebo namodralé zabarvení kůže může být způsobeno aterosklerózou. Končetiny jsou bolestivé, chladné, dostavuje se kulhání, větší náchylnost k poranění a zhoršené hojení, může se rozvinout i gangréna. Před léčbou samotnou je potřeba provést vyšetření, díky nimž se zjistí hladina cholesterolu a jiných krevních lipidů, cukru. Používají se i zobrazovací metody – ultrazvuk, angiografie – k potvrzení zúžení tepny a místa, kde je toto zúžení.

U lehčích případů se začíná změnou životního stylu, změnou diety – omezuje se příjem tuků (cholesterolu), cukru, soli, alkoholu, je potřeba ukončit kouření. Je nutné také snížit tělesnou hmotnost, která se má dostat do rozmezí 18,5–25,0 BMI, tudíž je nutné zařadit i pravidelný pohyb.

V případě, že tato opatření nestačí, nebo u těžších případů, se přistupuje k farmakologické léčbě aterosklerózy – podávají se hypolipidemika, kterých existuje několik druhů, například statiny, fibráty.

Zároveň je nutné léčit přidružené nemoci – stabilizovat krevní tlak (antihypertenziva), cukrovku (inzulin, antidiabetika), ledvinné funkce (diuretika, ACE inhibitory a jiné).

Noha teplá na dotek

Noha teplá na dotek může signalizovat zánět povrchních žil s trombózou. Jeho rozpoznání nebývá obtížné, projevuje se tuhými, zarudlými, silně bolestivými pruhy v průběhu žil nejčastěji u dolní končetiny. Postihuje povrchní žilní systém nejčastěji v souvislosti s infekčním ložiskem (často i drobným) nebo s mechanickým či chemickým podrážděním žilní stěny. I když se nejedná o složité a život ohrožující onemocnění, je to stav bolestivý a ustupuje zdánlivě pomalu. Léčí se v absolutní většině případů zklidněním končetiny a podáváním mastí a léčebných roztoků. Jen vzácně přestupuje na hluboký žilní systém.

Trombóza a neschopenka

Délka léčby je individuální. Pracovní neschopnost – po vystavení neschopenky – může trvat dva a půl měsíce. Nejprve vás čeká týden v nemocnici, klid na lůžku, maximálně na záchod a do sprchy. V této době se zcela vyhýbejte zátěži nohy. Jednou týdně musíte k lékaři na Quick test při léčbě Warfarinem. Vhodné je nošení kompresních punčoch, poté rozhýbání nohy – rozchození o berlích, cvičení na lůžku, kdy jsou nohy ve vzduchu (jízda jakoby na kole, kdy střídavě šlapete, a nůžky, tedy kmitání nohama). Čím dál více prodlužujte procházky, zařaďte jízdu na kole nebo rotopedu. Během dne zkoušejte výstupy na špičky, zanožování na protažení lýtkového svalu. Vyhýbejte se masážím, teplým procedurám (sauna), nahřívání a statickému zatížení (posilování, dlouhý stoj a sed).

Autor: © Mgr. Světluše Vinšová
Foto:
© H-wee

odkaz na článek

. Příznaky ucpávání cév na nohou [online]. Zdraví-léčba.cz, . .



přidejte sem svůj komentář

Něco Vám není jasné? Zeptejte se na to ostatních. Určitě Vám pomohou.
K zeptání použijte tento formulář.


Nadpis / Dotaz
Jméno
E-mail
Sdělení

Všechna políčka formuláře je třeba vyplnit!
E-mail nebude nikde zobrazen.

přehled komentářů
K článku zatím nebyl napsán žádný komentář.

Témata


Zajímavé články

ZDRAVÍ-LÉČBA

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

SiteMAP

RSS